Dark Elfiho stránky

Nosferatu, všeobecně známý jako "upír" je extrémně lstivý tvor. Zlý a zákeřný, rychlejší a hbitější oproti ostatním nemrtvým bytostem. Živí se krví žijících. Svým krvelačným polibkem si ze své oběti dokáže stvořit poslušného sluhu. Upír není ošklivý ani zuřivý tvor, je třeba být před ním ostražitý, neboť jej obklopuje aura dobré výchov, úhlednosti, půvabu a elegance. Zjevuje se v noci a má schopnost nenápadně změnit tvar. Přes den je zraňován slunečními paprsky ,které jej v upíří podobě dokáží spálit na popel. Naštěstí upíři se v Ancarii vyskytují jen ve velmi nepatrném počtu. Nejznámější je případ mladé šlechtičky ve službách krále Aarnuma I. která se stala obětí královny upírů v bitvě u Mhurag-Nar Někdejší vznešená rytířka se změnila v hrůzostrašnou bytost, která po staletí bezcíleně vraždila. Záchrana pro Silver Creek a celou krajinu přišla v dobách Valoriána, kdy jedna serafínská bojovnice dobrovolně obětovala svůj život a navrátila netvorovi duši.

Krev andělské bytosti dala bezduchému upírovi nejen zpět jeho duši ,ale umožnila i vzít na sebe původní rytířskou podobu ve které se dokáže vystavit slunečnímu světlu. Probuzená z krvavého oparu, ukrývá se upírka před světem až dokud nepřijde k rozhodnutí kát se za století zločinu ve službách dobra. Během dne je zručnou bojovnicí a v noci se pak dostává napovrch její skutečná podoba upíra: mrštně jako dravec trhá démonická postava noci své oběti drápy. Svými krvavými polibky dokáže udělat z protivníků své oddané následovníky. Sluneční světlo ji však zraňuje ,když v upíří podobě setrvá i ve dne. Jen v noci , v hlubokých jeskyních je skutečně ve svém živlu. I přes nebezpečí , které přináší sluneční svit bere na sebe v tvrdých bojích často upíří podobu. Lepší v boji schořet než vykrvácet, i když přes den ve své upíří podobě skutečně nemá moc sil.

Z osobního denníku:
Co za vrtošivý osud mě vedl?? Sem.. byla jsem ... rytířkou ,která před tisíciletím stála po boku krále Aarnuma I. když obsadil pevnost Mhurag-Nar. Ale netvor číhající v hlubinách té proklaté pevnosti Dark Elfů mě svými po krvi prahnoucími rty odsoudil na život v říši stínů. Jako služebnice temnoty a dobrovolný společník pekla jsem děsila krajinu mnohá staletí až do doby ... ach ano , dokud se má ústa nedotkla krve serafína. Spalující muka nenáviděného slunečního žáru mi navrátili mou duši a umožnili mi přeměnit se nazpět do lidské podoby - i během dne - bez nebezpečí uhořet. Ale tato duše je uvězněná v obludném těle upírky, netvora, který tak nesmírně miluje krev! Jsem však rozhodnutá hledat odpuštění v rytířské podobě. Obávám se jen , že po čas noci se bestie v mém těle vysvobodí...